Na investice do zemědělských podniků je v podzimním kole příjmu žádostí v rámci Strategického plánu společné zemědělské politiky obálka ve výši tři miliardy korun. Část těchto prostředků bude možné využít i na pořízení moderní zemědělské techniky, která pomáhá šetrněji hospodařit s půdou. Uvedl to minulý týden ministr zemědělství Marek Výborný při zahájení dvoudenní polní výstavy Den Zemědělce u obce Kámen na Pelhřimovsku, kterou pořádá vydavatelství Profi Press ve spolupráci s Výrobně-obchodním družstvem se sídlem v Kámeně a dalšími partnery.
Předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Josef Kučera při zahájení této akce informoval, že za dobu své existence fond podpořil úvěry na zemědělskou techniku ve výši přes 250 miliard korun. V letošním roce byly pak prostřednictvím PGRLF na podpory zemědělcům alokovány 2,6 miliardy korun a v příštím roce se počítá rovněž s částkou 2,6 až 2,7 miliardy korun.
Ministr připomněl i standardy DZES, přičemž podle DZES 5 budou muset zemědělci s letošním setím ozimých plodin poprvé dodržet nová pravidla hospodaření na půdě. „Myslím si, že se nám podařilo po třech letech debat a diskusí nalézt systém, který by mohl fungovat víc motivačně než regulačně tak, aby si zemědělci mohli sami volit technologie, kterými budou erozně ohrožené půdy obhospodařovat,“ podotkl Výborný. Mezi opatření, která tomu mají bránit, patří například zakládání porostů s pomocnou plodinou, zakládání zasakovacích míst nebo i takzvané pásové zpracování půdy. Podle Výborného prioritou Ministerstva zemědělství je chránit půdu a současně udržet konkurenceschopnost českých farem. „Propagujeme minimalizační technologie, regenerativní a precizní zemědělství, a to například prostřednictvím dotačního programu Demonstrační farmy. Díky nim se přenášejí výsledky výzkumu do praxe a zemědělci si navzájem sdílejí zkušenosti. „Bezorebné technologie jako no-till a strip-till v Česku postupně začleňujeme do národních strategií a dotačních rámců jako účinné opatření proti vodní a větrné erozi půdy,“ sdělil ministr s tím, že se řeší často otázka, zda orat, či neorat. Podle něj je správnou cestou kombinace jak orebního, tak bezorebního hospodaření. „Na těžkých půdách a ve vlhčích letech může být kombinace mělké kultivace a pásového zpracování tou nejrozumnější cestou. Naopak v suchých a erozí ohrožených oblastech je dlouhodobě výhodné přejít na bezorebné postupy,“ řekl na setkání s novináři František Bauer z Mendelovy univerzity v Brně. Podle ředitele vydavatelství Profi Press Martina Sedláčka ekonomika bezorebných technologií se zlepšuje s rostoucí dovedností týmu a přizpůsobením strojů, přičemž farmy oceňují úsporu paliva a času. Podle aktuálně dostupných informací farma, která dobře zvládne řešení plevelů a zbytků, dokáže s bezorebnou technologií ušetřit až polovinu nákladů na zpracování půdy, informovali odborníci. V České republice se nyní zhruba 40 procent orné půdy každý rok obrací pluhem. Bezorebné hospodaření (no-till) se využívá na zhruba 41 tisících hektarech, tedy méně než na jednom procentu. Ve světě je situace jiná, v USA a Kanadě se bezorebně hospodaří na více než polovině polí, v Brazílii dokonce na více než 70 procentech. Od letošního roku, na základě nařízení Evropské unie, které je povinné pro všechny členské státy EU, Česko zavádí do tuzemské legislativy u standardní orné půdy bohaté na uhlík zákaz celoplošné orby. Právě tam je totiž ochrana organické hmoty klíčová. Součástí programu Dne Zemědělce byl i pokus o zápis do České knihy rekordů s největším celkovým záběrem pluhů různých značek. Byl úspěšný, podařilo se, aby osm pluhů společně zoralo co nejdelší pás. Vůbec poprvé v historii se pak na výstavě představil polygon traktorů. Ve strojích všech 12 značek, které se dají v Česku pořídit, se mohla svézt i široká veřejnost. Návštěvníci mohli také tradičně vidět moderní techniku v chodu při zpracování půdy, sklizni pícnin či brambor.
Na akci, která se konala pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného, se letos představilo asi 220 vystavovatelů. Nechyběl ani edukační program pro studenty zemědělských škol. Generálním partnerem byla společnost ČSOB Leasing.
